Říjen na zahrádce

Letos již v polovině září proběhly na velké části našeho území přízemní mrazíky. Většina plodin na zahrádce, které jsme nějak neochránili nám proto již skončila své vegetační období, protože více či méně namrzla. Jinak to mu je ve sklenících. Tam většinou i bez přitápění nedošlo k žádným škodám, protože akumulační schopnosti prohřáté země dostačí k tomu, aby rostliny noční mrazíky přestály bez újmy.

Utekl nám ale prakticky další měsíc, a proto i ve sklenících pomalu sklízíme poslední část čerstvých paprik a rajčat. Rostliny které již odplodily (nebo spíš které jsme již důkladně a zcela očesali) většinou průběžně vytrháváme, aby zbývající rostliny a plody na nich měly maximum posledního podzimního sluníčka. Stejně tak i ze zahrádky máme mnoho rostlin, které nám již splnily svůj účel – ať již svými plody – nebo krásnými květy.

Každý správný zahrádkář ví, že tento „odpad“ je základ úrody v příštích letech. Celé léto dáváme většinou pouze trávu ze sekačky a kuchyňský odpad rostlinného původu do různých kompostérů. V podzimním období uklízíme ze zahrádky rostliny, které nám splnily svoji službu, stejně tak listí z většiny ovocných stromů. V tomto čase se tedy naše kompostéry většinou zaplní až po okraj. Správná skladba materiálu v kompostéru nám zajistí dobrou úrodu pro příští roky. Zkušení zahrádkáři vědí, že kvalitní kompost získají mnohem dříve tím způsobem, že do kompostéru nedávají celé rostliny či zbytky větví, ale že je důkladně rozdrtí - nejlépe na drtiči zahradního odpadu. Takový kompost pak stačí většinou pouze 1x překopat (zhruba po půl roce). Výsledná hmota je sice ještě hrubší a ne zcela rozložená, je však ideální pro přidání k rostlinám jako hnojivo. Pokud takto překopaný kompost uložíte znovu do kompostéru, zhruba po dalším půlroce získáte velice kvalitní zeminu. K překopávání kompostu je samozřejmě možné použít klasickou motyku, mnohem lépe se však osvědčily různé rotační kypřiče – rotavátory. Mnohem lépe totiž provzdušní a nakypří kompost, dochází pak k dokonalému rozložení kompostované hmoty. Podstatně se navíc zkrátí doba zrání kompostu. Pro tento účel je vhodné mít vedle sebe 2 kompostéry, aby bylo možné překopanou hmotu přeházet do druhého. Prvý pak je opět k dispozici pro ukládání čerstvého odpadu.

Častou otázkou je – co by vlastně mělo a nemělo přijít do kompostu? Záleží mimo jiné i na druhu kompostéru. V každém případě by do kompostéru měly přijít vždy jen suroviny rostlinného původu. Pokud máte uzavřený kompostér (většinou plastový) – je vhodné dodržovat pravidlo, aby do kompostéru nepřišlo mnoho samotné trávy ze sekačky – dochází totiž k tomu, že tráva nemůže proschnout, hmota v kompostéru je pak hodně vlhká – a často z kompostéru vytéká silně zapáchající tekutina.

Jinak tomu je v otevřených kompostérech. Pokud mají vhodný počet odvětrávacích otvorů, můžete si dovolit nasypat do nich velké množství posekané trávy, bez nutnosti prosypávat ji jinými – suššími surovinami. Tráva totiž částečně přirozeně proschne, a navíc se přebytečná vlhkost může odpařit. Do kompostu může přijít kromě trávy, kuchyňského odpadu rostlinného původu samozřejmě veškerý rostlinný materiál ze zahrádky. Při zrání kompostu dochází ve vrchní (nejčerstvější) vrstvě ke vzniku vysoké teploty (až 80°C). Touto teplotou jsou většinou zničeny semena plevelů, stejně tak jako spory plísní. Tato skutečnost ale funguje pouze v případě, že je vždy dostatečná vrstva čerstvého materiálu, aby mohlo ke vzniku vysoké teploty dojít.

Otázka umístění kompostéru je také poměrně častá. Je důležité najít si takové místo, které bude lehce přístupné při odnášení surovin na kompost. Na druhou stranu je nutné zvolit takové místo, aby to nebylo přímo pod našimi či sousedovými okny. S teplem vznikající slabý zápach by nám určitě vklouznul domů. Kompostér je vhodné podložit např. cihlami pouze v rozích, jinak by však neměl být přerušen styk kompostu s půdou. Je to jednak z důvodu ideální vlhkosti, především ale proto, aby se do kompostu mohly dostat žížaly, které napomáhají k rozkládání kompostované hmoty. Dobu zrání kompostu můžeme navíc ještě zkrátit tím, že do kompostu dáme speciální k tomu určené bakterie, které běžně koupíme ve specializovaných prodejnách se zahrádkářskými potřebami.

Ve velikosti dostupných kompostérů jsou veliké rozdíly. Objem se pohybuje zhruba od 300 litrů (plastové) až po téměř 1800 litrů (pozinkované). Plastové kompostéry jsou lehčí na přenášení. V zimním období, kdy je plast křehký jsou náchylnější na rozbití. Pozinkované skládací kompostéry jsou sice těžší, na druhou stranu jsou však mnohem pevnější a stabilnější. Navíc lze vyndat jednotlivé příčky a dole odebírat hotový kompost.

Kompostováním nejen že získáme kvalitní zeminu, navíc ale šetříme peníze. Jinak by mnoho rostlinného odpadu skončilo v popelnici, za kterou musíme v konečné fázi platit podle objemu.